Není divu, že je ještěrka zelená v České republice kriticky ohrožený druh: je to totiž teplomilný plaz. A není divu, že jsme ji při našich toulkách její domovinou nepotkali: mraky oblizovaly Velikou řeku studeným čumákem, před kterým se schovalo nejdřív sluníčko, pak všechny ještěrky a nakonec i my. Než jsme ale útěkem za kamna přiznali lidové pranostice spolehlivost zahanbující matematické modely moderní meteorologie, stihli jsme dvě pěkné procházky čarokrásným krajem Podyjí.
První
Kousek za Hnanicemi stojí na rozcestí malebná kaplička sv. Huberta. Levá z cest je ta pravá, chcete-li dojít k řece Dyji. Kdysi tu stával jeden z devíti mlýnů, později přebudovaný na hotel pro pohodlí výletníků z Vídně a ještě později srovnaný se zemí pro pohodlí strážců hranic. Po visuté lávce se přehoupáme na druhý břeh a vystoupáme na Šobes. S trochu plošším hřbetem by vyvýšenina obtékaná ze tří stran řekou připomínala svým tvarem zlatou cihlu, příhodně pro vinici řazenou mezi desítku nejlepších v Evropě, po boku těch v údolí Rýna a Rhôny. Vychutnat si sklenku vína přímo na místě, kde zrálo, je na tomto místě povinnost z nejpříjemnějších. Hezky naladěni stoupáme až k vyhlídce nazvané kdovíproč Železné schody – schody žádné, ale výhled na říční meandry skvostný. Žlutou spojkou přeběhneme na modrou trasu, která nás svede zpátky dolů k řece. Mineme strom svědčící o zdravém chrupu bobrů a kolem dalších zaniklých mlýnů se vrátíme k výchozímu bodu.
Vydáte-li se po našich stopách, dopřejte si na necelých osm kilometrů dost času na zastávku na vinici, kochání na vyhlídkách a šmejdění ruinami mlýna.
Druhá
Znojmo je v mých očích jedno z nejkrásnějších měst České republiky. Na jeho prozkoumávání vás správně naladí čajovna s neopakovatelným názvem Procitni a chechtej se. Probuzení se pak můžete, jako my, zacyklit v centru a procházet několikrát stejnými body a pořád budete mít co objevovat a obdivovat. Co zaujalo nás? Ve farním kostele sv. Mikuláše to byla kazatelna stojící na zeměkouli se zlatě namalovanými světadíly a nástěnka s dopisy dětí Bohu. V sousední kapli sv. Václava, využívané jako výstavní prostor, jsme vstřebali informace z vydařených informačních panelů o duchovních stavbách regionu, mezi kterými zaujímá čelní místo loucký klášter. V dominikánském kostele sv. Kříže nás zneklidnil barokní andělíček se sekyrkou v ruce a uchlácholil král David, posazený se svou harfou mezi píšťalami varhan. Po hradbách jsme se prošli kolem rotundy a hradu, v jehož zdech se zabydluje pivovar, uznale hvízdly nad výškou železničního mostu, který je odsud nepřehlédnutelný, zašli si na skleničku do osobité vinárny U Kaplana, vyhlédli si v podhradí malebný domeček na bydlení a pak už sestoupali po cik cak vedených pěšinách po strmém svahu dolů. Dobře nám tak, protože jen co jsme přešli přes mostek, opět se šplháme do kopce, tentokrát na druhý břeh Dyje, na Kraví horu. V atmosféře oblačného podvečera procházíme zdejším vřesovištěm obezřetně, jako by měl odněkud vyskočit pes baskervillský. Dopředu nás žene nejen pokročilá denní doba, ale též hrozba deště, zakrátko naplněná. Nejkratší trasou, odměřovanou četnými sakrálními stavbami a sochami, jak se na zbožnou jižní Moravu patří, míříme přes Konice, Popice (kde se k nám připojuje stín popického rodáka Charlese Sealsfielda) a Havraníky do Šatova.
Odhlédnuto od toulek po Znojmě, samotná cesta z historického města do Šatova ke kostelu měří přes 11 km. Zaslouženou odměnu si můžete vypít v některém z šatovských sklepů. Turisty hojně navštěvovaný je Malovaný sklep, nám učaroval sklep Braunových, nečekaně rozsáhlý labyrint vyzdívaných i prostých pískovcových chodeb.
Po dvou potulkách nádherným krajem na moravsko-rakouském pomezí se člověku zachce poznat ho víc. Jedním ze zdrojů, kde lze najít inspiraci pro další výlety, jsou stránky Znovínu Znojmo. Čímž se vracím zpátky k ještěrce, protože Znovín má jednu řadu svých vín označených právě samolepkou ještěrky zelené, a musím přiznat, že nás si získala. - Už popíjíte a studujete mapy a jízdní řády? Tak to nebudu rušit! Jo a jestli ji potkáte, potvůrku krásnou zelenou, pozdravujte ji!
Comments