Až o tom budeš psát článek – a já vím, že ho napíšeš – můžeš ho nazvat Niema problema. Nadpis už jsem ti vymyslel, nabídl mi Petr velkoryse a bez nároku na honorář. Tak tady je teda k tomu jeho nadpisu ten můj článek a zároveň další příspěvek z volného cyklu „Chalupáři“.
Koupit prázdnou chalupu má své výhody. Tak předně můžete malovat, aniž byste šibovali nábytkem, scukávali ho do středu místnosti, zakrývali plachtou a opatrně kolem něj tančili na štafličkách. (Štafličky vlastně díky nízkým stropům nepotřebujete vůbec, ale když už mi přišel na mysl ten štaflový tanec, nedokázala jsem se toho obratu vzdát.) Ve vyklizené chalupě taky neřešíte nerudovskou otázku kam s tím, pokud vám v ložnici opanují prostor nepoužitelné, protože skrz naskrz proleželé postele a ve světnici vám stojí almara, kterou můžete zkusmo ozdobit přívlastky vintage, shabby, retro nebo hezky česky starobylá, která ale přesto zůstane tím, čím je: ošklivou jetou skříní.
Koupit prázdnou chalupu má ovšem, to si přiznejme, i své nevýhody. Tou nejzjevnější je potřeba pořídit najednou spoustu věcí. Můžete si stokrát říkat, že budete prostory zařizovat postupně a že nikam nespěcháte a že nebudete dělat kompromisy v trojčlence co se dá sehnat – co se nám líbí – co chceme zaplatit, jenomže pak strávíte první noc mezi holými zdmi a je vám jasné, že potřebujete pořádnou postel a taky nějakou skříň na šaty, a když se vám ohlásí první návštěva, je nejvyšší čas sehnat stůl a pár židlí, no a to už rovnou koukáte i po ostatním nábytku, aby vám to navzájem ladilo, a od velkých kusů si vyrážíte odpočinout mezi doplňky, jelikož jen nové stínidlo vás může ochránit od neustálého vrážení hlavou do žárovky oběšené na příliš dlouhém kabelu.
Kdo byste čekali, že bazary praskají ve švech poctivými řemeslnými kusy po dědečcích a stylovými starými kousky po babičkách a že jsou k mání za hubičku, koukali byste jako já, totiž s hubičkou otevřenou, na nabídku holandských vitrín a barokních sekretářů za holandské a barokní ceny. Před nenasytným chřtánem starožitného draka nás zachránil internet, ba, ja, ja. O zabydlení světnice se nám postarala selská jizba z Božího Daru, sice ne darovaná, ale za peníze vcelku křesťanské. S výběrem ložnice to bylo složitější a veškeré hledání se odvíjelo od požadavků na postel. Někdo rád trsá, trsá, někdo rád tulí, tulí. My rádi tulíme, ovšem tuze neradi tulíme přes díru mezi lůžky. Pokud budeme díru vnímat jako absenci něčeho a tudíž jako synonymum ničeho, pak toto nic rozhodlo o všem, co jsme nakonec do ložnice zakoupili. To, co kdysi dávno býval chlív, je dnes zatím nejvymazlenější komůrkou naší chalupy. Vedle hodného kamaráda, který nám dozdil oddrolený roh, a oddaného kamaráda, který nám odmlátil překážející zbytky dlaždic, a pokladače koberců, který se nezalekl pěti vnějších a sedmi vnitřních rohů místnosti, se na útulnosti tohoto prostoru podepsala polská firma Woodica.
Hyman Kaplan by řekl, že nám oko padlo na jejich zboží. Zalíbily se nám obrázky kolekce Hacienda, a když jsme zjistili, že mají v nabídce povrchovou úpravu vymývaného dřeva, měli jsme jasno. No, trošku jsme váhali, přece jen polské výrobky nepředchází pověst výtečné kvality a k příznivým cenám sám výrobce podotýká, že korespondují s provedením. Jenomže trmácet se 500 km do nejbližší (a jediné) vzorkovny někde u Krakova se nám nechtělo, tak jsme to riskli. Teda nejdřív jsme si nechali dodat postel a noční stolky, a po zdárném vyřízení této zakázky jsme doobjednali skříň, komodu a police do výklenků. Internetové stránky jsou komplet v češtině. Překlad sice není dokonalý, ale nevyvolává nedorozumění, jen úsměv na tváři: v nabídce jsou sekretářky (dřevěné) a v článku na firemním blogu figurují skelné dodatky (namísto skleněných doplňků) a pašije (rozuměj vášeň) a individuální gust (myšleno vkus). Náročnější je domluva ve chvíli, kdy se komunikace z internetového formuláře přesune do mailu, nebo dokonce na telefon. Petrův vstřícný nácvik komunikace s polskými montéry byl existující polštině na hony vzdálen, zato velmi blízek neexistujícímu panslovanskému esperantu. A není konec konců jedno, jestli odsouhlasíte příjezd dodávky o tři hodiny později, než původně avizováno, pěkně po polsku nie mam problemu, anebo pěkně po panslovansku niema problema? Hlavně, že nakonec všechno dobře dopadlo. Můj neskutečně šikovný muž povznesl kvalitu dodaného zboží nad jeho cenu výměnou šroubků v kování za vhodnější, dolepením jedné naštípnuté hranky, převrtáním zarážky dveří a přemontováním jednoho šuplíku. Nadto z objednaných prkýnek zkompletoval garnyž a přivrtal police do výklenků. Bratru dvacet děr do smíšeného zdiva – a to si pište, že v té směsi je víc kamene než cihel! Zhruba od páté díry už jsme funovali jako sehraný operační tým. Sestro, šroubovák, vodováhu, tužku, vrtačku, odsávání, hmoždinku, kladívko, lajsničku, šroubek, otřít čelo... Kdo by se divil, že když jsme po celodenní chalupářské dřině padli do peřin a pohlédli se zalíbením na novou komodu, viděli jsme ve vydrásaných prkýnkách namísto obyčejných let a suků dramatické tornádo na poli a uzoučký obličej z Munchova Výkřiku a prostorné levandulové lány.
Kdyby i vám padlo oko na zboží z firmy Woodica a báli jste se kupovat zajíce ve skříni a skříň v pytli a nechtělo se vám harcovat do vzorkovny, můžete si to přiharcovat k nám. Návštěvy máme rádi. Vážně! Dokonce už jsme měli i pár návštěvníků, kteří nepřijeli pracovat.
Comments